Je měsíc únor a s ním další krátké vyprávění o umělci, který má v tomto měsíci své výročí. Tentokrát je to člověk, jehož obrázky mě provází už od dětství.
Uhodnete jeho jméno?
Český malíř, který se narodil v Petrohradě a s jehož obrázky, loutkami a animovanými filmy se setkalo snad každé české dítě.
Už víte, kdo to je? Jestli ještě ne, ráda napovím více:
Narodil se 24. února 1912. Jeho tatínek byl instalatér a maminka šila oděvy. Pro děti vyráběli doma hračky. To musela být pro malého Jirku skvělá škola! Už jako chlapec začal také vyřezávat figurky pro sebe i pro své kamarády. Na reálném gymnáziu, kam později chodil, nebyl jeho učitelem kreslení nikdo jiný než nám všem dobře známý „tatínek Spejbla a Hurvínka“ – Josef Skupa. A právě s Josefem Skupou začal Jirka ve svých jedenácti letech hrát loutkové divadlo a z jeho podnětu také studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Potom začal vytvářet kulisy pro Divadlo Spejbla a Hurvínka, po druhé světové válce založil studio kresleného filmu „Bratry v triku“ a spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem se stal zakladatelem českého animovaného filmu. Vytvářel loutkové filmy, na které jsme se jako děti dívali stále znovu a znovu a nikdy nezevšedněly. Namaloval také obrázky pro nespočet dětských knih: Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti, Zahrada, Míša Kulička, Broučci, Staré pověsti české a další.
(A to není z jeho života všechno, je to jen malá nápověda, abyste poznali, o kom budu dnes psát.)
Za svou tvorbu získal mnoho ocenění, i cenu Hanse Christiana Andersena. Už víte?
Ano, je to pan Jiří Trnka. Malíř, ilustrátor, grafik, scénárista, loutkoherec, animátor, sochař, pedagog….
A co ten Petrohrad? To byl jen malý chyták, abyste na to nepřišli hned po první větě. Jiří Trnka byl Čech jak poleno. Podle matriky se narodil v Plzni v místní části Petrohrad, která se nachází jihovýchodně od vnitřního města a je lemovaná na západní straně řekou Radbuzou. Později bydlel Jiří Trnka v Praze.
Když jsem byla malá, často jsem si knížky s ilustracemi Jiřího Trnky prohlížela. Mám ráda nejvíce tyhle čtyři: Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti, ze které jsem obkreslovala obrázky a učila se kreslit květiny tak, aby petrklíč vypadal jako petrklíč a tulipán jako tulipán :-D, Broučky, jejichž ilustrace mě přímo vtahovaly do děje příběhu života malých světlušek v přenádherné přírodě, knihu O Květušce a její zahrádce a knihu Zahrada.
Knihu Zahrada zvláště miluji. Tu Jiří Trnka sám nejenom ilustroval, ale i napsal. Inspirovala ho jedna ze starých pražských zahrad, do které tajně vstoupí pětice malých kluků. A právě tam se začnou odvíjet jejich neobvyklé příběhy. Knihu Zahrada nemůže člověk jen tak číst nebo poslouchat. Kdo ji má na klíně a zahledí se do ilustrací, stává se součástí napínavého příběhu.
Když budete mít chvilku, otevřete si ji a zadívejte se do ní. I květiny v ní hrají svou roli. Doplňují příběhy a vytvářejí náladu každého z nich. Kovaná branka do tajemné zahrady je zasazena ve staré zdi porostlé popínavými rostlinami; ze záplavy něžných růžových floxů vykukují oči strašlivého kocoura, který ve skutečnosti není ani zlý ani strašlivý; sádrový trpaslík bydlí mezi květy kaštanů, růží a pomněnek; otakárek poletuje nad loukou plnou kopretin. Toho všeho jsem si jako dítě všímala. A potom jsem pozorovala, jakou náladu pomáhají vytvářet květiny a rostliny v přírodě a na zahradách. Vyhledávala jsem tajemné zarostlé kouty v Arboretu v Novém dvoře, na podzim jsem obdivovala ocúny na loučce před naší zahradou, milovala jsem louky plné kopretin, kohoutků a zvonků zalité letním sluncem, na jaře pozorovala vykukující špičky sněženek a bledulí.
A také proto jsem si zamilovala později, když jsem měla malé děti, i další knihu s ilustracemi Jiřího Trnky. Je veršovaná pohádka Františka Hrubína O Květušce a její zahrádce. Ještě dnes se ráda do ní dívám a je pro mě inspirací. Jiří Trnka knihu naplnil desítkami něžných obrázků plných dětí, zvířátek a květin. Stojí za to si je prohlédnout. (Když ji nemáte ve skutečnosti, podívejte se na obrázky alespoň na internetu.)
Prohlížejte, kochejte se – a pak se nebojte vzít do ruky barvičky nebo pastelky a obklopit se obrázky podobnými těm z knížek, které Jiří Trnka ilustroval.
Obrázek: Studio Trnka – reprodukce: Květuška – jaro
Líbilo se vám únorové povídání? Bylo pro vás inspirací? Dejte mu svůj lajk a přihlaste se do skupiny fb stránky Malujeme květiny akvarelem. Věřím, že tam najdete další inspiraci pro své malování.
Zdroje a další informace:
Česko-Slovenská filmová databáze – Biografie Jiřího Trnky
Wikipedie – anglicky: Jiří Trnka
https://en.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Trnka
Knihy ABZ – Životopis Jiřího Trnky
Je únor, měsíc, kdy si připomínáme výročí narození Jiřího Trnky. Venku je mráz, zemi pokryl sníh, ale v opavském parku nádherně kvetou vilíny.
Foto Bronya Gill