Flóra Indie

Po měsíci jsem se vrátila zpět do Londýna a hurá na novou výstavu botanické malby do galerie Shirley Sherwood v Botanické zahradě v Kew. Výstava je jako vždycky úžasná a tentokráte oslavuje bohatou biodiverzitu jižní Asie. Provede návštěvníky přes palmové háje a banánové farmy tropického jihu až po rododendronové porosty v Himálajích na severu.

Hned na začátku výstavy mě upoutalo datum vzniku akvarelů. Jsou z let 1790 – 1850, z doby, kdy byla Indie britskou kolonií.

V roce 1786 byla založena v Kalkatě botanická zahrada. Byla součástí vědeckého úsilí, které předcházelo vzniku botanického akvarelu v Indii. Britští botanici, ale i například lékaři, přinesli s sebou praxi botanické malby, která měla za úkol přesně zdokumentovat nově objevené rostliny. Najímali si místní talentované umělce, kteří byli vyškoleni v tradičních indických technikách. Pod britským vedením si osvojili principy vědecké ilustrace a techniku akvarelu, a tak mohly tyto zajímavé malby vzniknout. Do Kew se dostaly různými cestami, některé ze soukromých sbírek, jiné přes Company’s India Museum v roce 1879.

Smutné pro nás je, že jména indických umělců byla opomíjena a často ani nebyla zaznamenána. Byli označováni kolektivně jako “Indičtí umělci” nebo “Můsaverové” nebo bylo uvedeno jen jméno zadavatele díla. Přesto se jména některých z nich podařilo nyní díky dlouhodobé a pečlivé archivní detektivní práci v Kew i Kalkatě identifikovat.

Jedním z těchto umělců je Vishnuprasad, jehož akvarel z roku 1825, na kterém je vyobrazena čínská vějířová palma (Livistona chinensis), se stal ikonickou malbou této výstavy. Vishnuprasad byl pravděpodobně z oblasti Bengálska a byl jedním z expertů v týmu indických botanických umělců v Kalkatě. Připsání jména autora k takto starému dílu je zásadním úspěchem v úsilí o obnovení historické spravedlnosti a uznání indických tvůrců. Žel však pro většinu z 52 vystavených botanických akvarelů a 7000 ilustrací v archivu Kew zůstávají jména autorů neznámá.

Cílem této výstavy a s ní spojené knihy Dr. Sity Reddy, která je spolu s Dr. Henrym Noltie kurátorkou výstavy, je napravit historická opomenutí a křivdy a poukázat na nesmazatelný přínos těchto anonymních mistrů k vědeckému poznání.