Nepochopen pro tvorbu detailů

Mistr české malby Josef Mánes a také grafik a ilustrátor. Kdo by ho neznal? Kalendárium na Staroměstském orloji nebo třeba lunety v Národním divadle, ilustrace k lidovým písním a další a další výtvory odhalují jeho nesmírný talent i důkladnou práci.

Poprvé jsem se s jeho dílem setkala na poštovních známkách, které jsem sbírala. Ty, které měly za předlohu Mánesovy obrazy, patřily k mým nejoblíbenějším.

A jaký Josef Mánes byl? Štíhlý, modrooký, plavovlasý. Byl plachý, nesnášel hrubá slova a okouzloval svou elegancí. Velice těžce se prosazoval a uznání ve své době téměř neměl.  Zemřel v 51 letech postižený vážnou psychickou poruchou a v zapomnění. Dnes ho obdivujeme a učíme se od něj.

Narodil se 12. května 1820  v Praze na Starém Městě do známé malířské rodiny. Jeho otcem byl profesor pražské malířské akademie Antonín Mánes. Spolu s ním a se svými sourozenci podnikal časté studijní cesty do přírody, třeba na Říp nebo do Podkrkonoší.

Rodinnými přáteli, se kterými se Josef stýkal a kteří jej ovlivnili, byli zvláště vlastenci, jako například Josef Dobrovský, František Palacký, ale i přírodovědec František Presl nebo lékař Jan Nepomuk Čermák.

Od svých patnácti let studoval Josef malbu na pražské Akademii výtvarných umění. Malovat ho učili zejména jeho otec a František X. Tkadlík, který byl od roku 1836 ředitelem Akademie. František Tkadlík vedl Mánesa k pečlivosti a dokonalým detailům. To se ale později nelíbilo novému řediteli  Akademie, německému malíři Christianu Rubešovi. Naléhal na Mánesa, aby změnil svůj výtvarný stylu a pracoval rychleji. Josef s tím nesouhlasil, ale zastání nemohl najít ani u svého původního učitele, ani u svého otce, protože oba již zemřeli. Proto raději z Akademie i z Prahy odešel.

V životě čekalo Mánesa ještě několik dalších konfliktů, které nemohl vyřešit, a to se odrazilo na jeho duševním zdraví. Přesto zanechal po sobě nádherné dílo. Detaily, které jeho obrazy zdobí, mě vždycky přímo fascinovaly a jsem moc ráda, že si svůj styl nenechal vzít.

Schopnost zachytit detaily se odrazila i v portrétech květů. Maloval studie zahradních, ale i planých květin. Letní ateliér měl Mánes v Čechách pod Kosířem, přímo v zámeckém parku. Tam asi některé z jeho studií vznikly, ale mnohé maloval nejspíše přímo venku v terénu, protože je z nich jasné, že květiny měl v ruce a prostudoval si je do posledních detailů. Zakresloval i květy, kterých si většinou lidé nevšímají, třeba polní plevele, a odhaloval lidem jejich nevšední krásu. V době svého vzniku nebyly jeho akvarely květin použity v žádné ryze botanické literatuře, až později, v roce 1940, byly sebrány a byly vydány v knize Květiny.

Na Josefu Mánesovi mě zaujalo to, že si nenechal vzít svůj styl a nebál se detailů. Zobrazoval i květiny, které  byly malé a nenápadné a tak ukazoval svým dílem nádheru přírody.

Máte rádi přírodu? Rádi malujete? Hledáte inspiraci a přátele? Přihlaste se do skupiny facebookové stránky Malujeme květiny akvarelem. Najdete tam inspiraci i uznání lidí, kteří milují květy a jejich malování akvarelem nebo akvarelovými pastelkami.

Zdroje informací uvedených v článku: www.fdb.cz, botany.cz, https://cs.wikipedia.org,  www.encyklopedieknihy.cz,

Zdroje obrázků: pinterest.com, www.galeriehk.cz, www.antikvariat-atlas.cz

Foto v náhledu vlastní.