Překvapení

Píšou se první dny roku 2021 a já se rozhodla, že se opět podívám na skok do dějin. Mám moc ráda překvapení a dnešní bádání jsem si opravdu užila. Nestačila jsem žasnout, když jsem zjistila, že dva světoznámí botaničtí malíři Ferdinand Lucas Bauer (20. 1. 1760 – 17. 3. 1826) a Franz Andrea Bauer (14. 3 1758 – 11. 12. 1840) se narodili a vyrůstali v moravských Valticích. Další dva naši velikáni, které mi ve škole zatajili!

Chlapci vyrůstali spolu se svými dalšími sourozenci jen s matkou. Když jim zemřel otec, dvorní malíř lichtensteinského prince Josefa Fürsta, byly nejmladšímu Ferdinandovi zhruba dva roky. Přesto táta své syny v životě velmi ovlivnil. Zdědili po něm úžasný talent, zájem o přírodu a také píli a vytrvalost.

Jejich křtitelnice stála ve valtickém farním kostele pod obrazem Nanebevstoupení Panny Marie z dílny Petra Paula Rubense a maminka je vychovávala v lásce k výtvarnému umění a také je vedla k vlastní tvorbě. Do školy nikdy nechodili, ale zvláštní vzdělání jim dali mniši místního Konventu milosrdných bratří. Kromě toho mohli vyrůstat v nádherném prostředí Lednicko-valtického areálu, kde rodina žila.

Když se to tedy všechno sečte dohromady, není divu, že z chlapců vyrostli malíři, jejichž botanické umění bylo ceněno nejenom současníky. Je obdivováno dodnes.

Velký vliv na jejich tvorbu měl Dr. Norbert Boccius, lékař, botanik a dlouholetý převor Konventu, který je vedl k tomu, aby jejich botanická tvorba byla opravu přesná. Chlapci začali pod jeho vedením pracovat na rozsáhlém díle, Lichtenštejnském kodexu, v roce 1770.

Tušíte, kolik roků měl tenkrát Ferdinand? Bylo mu 10 let! Staršímu Františkovi bylo 12 a jejich bratru Josefovi, který se na práci také podílel, 14 let. Za účasti ještě dvou dalších malířů vzniklo v průběhu let úžasné dílo, které je souborem 3100 rostlinných druhů na 2748 listech o formátu 35×30 cm, soustředěných do 14 svazků.

Později Ferdinand a Franz studovali na Akademii umění ve Vídni a pracovali pod vedením ředitele královské botanické zahrady Vídeňské univerzity v Schönbrunn, Nikolausem von Jacquinem. Nikolaus von Jacquinem se stal hochům druhým otcem.

V roce 1785 se setkali s oxfordským profesorem botaniky Johnem Sibthorpem, který přijel do Vídně a když viděl jejich ilustrace, byl jimi nesmírně nadšen. 

Díky němu se mladší Ferdinand dostal na výpravu do Osmanské říše a výsledkem této cesty bylo další rozsáhlé dílo „Flora Graeca“, práce s 966 kolorovanými ilustracemi, která byla později označená Johnem Hookerem jako největší botanické dílo, jaké se kdy objevilo.1

Ferdinandovy cesty s různými botanickými výpravami po světě trvaly celých 25 let. Účastnil se nejenom další výpravy do Austrálie, ale v podstatě obeplul se štětcem v ruce celý svět.  

A starší bratr František? Ten byl ve svých třiceti letech přijat za člena Královské společnosti v Londýně a byl jmenován botanickým malířem krále Jiřího III. při Royal Botanical Kew Gardens. 

A tak jsem se dnes trochu blíže seznámila s dalšími malíři, od kterých se mám co učit a nestačila jsem žasnout nad jejich pílí a houževnatostí.

Přeji vám, aby i váš nový rok začal co nejkrásněji a bylo rokem plným tvorby a objevů.

A až namalujete své portréty květin, neváhejte je vložit do fb skupiny Malujeme a kreslíme květiny.

1„the greatest botanical work that has ever appeared“ (On the Flora of Australia, London, 1859). https://en.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Bauer

Další zdroje:

Foto v náhledu vlastní, zdroje u ostatních fotografií popsány.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Rubriky
  • Archivy